Interní Lékařství

Umělá kóma, když máte zápal plic

úvod

Těžká pneumonie může vést k selhání plic, pokud je výsledek nepříznivý. Postižené osoby jsou pak obvykle připojeny k ventilátorům nebo zařízením pro náhradu plic a jsou vloženy do umělého kómatu.

Na rozdíl od kómatu je spánek uměle vytvářen léky a poté je monitorován a kontrolován speciálně vyškolenými lékaři, tzv. Lékaři intenzivní péče.

Proč potřebujete umělé kómatu s pneumonií?

Umělá kóma v pneumonii se používá, když plíce již nefungují správně - v lékařském žargonu se pak mluví o selhání plic (viz také: Akutní respirační selhání). Pokud konvenční terapeutická opatření k léčbě pneumonie již nestačí, jsou postižené obvykle závislé na mechanické ventilaci / přívodu kyslíku.

Toho lze dosáhnout pomocí ventilátoru, ve kterém je do dýchacích cest umístěna zkumavka nebo pomocí zařízení nebo postupu pro výměnu plic. Při náhradě plic je kyslík transportován do těla přístupem do krevních cév, plíce se již neúčastní procesu výměny kyslíku.

Toto speciální zařízení se také nazývá ECMO (mimotelová oxygenace plicní membrány). Za účelem použití „zařízení s plicními funkcemi“ jsou postižené osoby umístěny do umělého kómatu. Umělá kóma umožňuje tolerovat ventilační trubici v ústní dutině nebo dýchacích cestách a také pomáhá chránit tělo, zejména před stresem a bolestí.

Tento ochranný mechanismus je dosažen anestézií nebo léky, které na jedné straně „nechají pacienta spát“ a mají také úlevu od bolesti. Umělá kóma pro pneumonii není standardní postup, ale používá se pouze v extrémních případech, zejména pokud všechna ostatní terapeutická opatření neprokázala žádný účinek a došlo ke ztrátě plicních funkcí.

Další informace o tématu naleznete zde: Terapie pneumonie.

Trvání umělého kómatu v pneumonii

Nelze učinit obecné prohlášení o trvání umělého kómatu v pneumonii. Umělá kóma se primárně používá k úlevě od těla nebo ke stabilizaci oběhu, který je ohrožen bolestí a stresem.

Potřebná doba umělého kómatu závisí na hodnotách progrese pacienta a poté je hodnocena odbornými lékaři, obvykle anesteziology. Obecně je učiněn pokus udržet umělou kómatu co nejkratší, protože udržování umělého „spánku“ po velmi dlouhou dobu zvyšuje riziko komplikací.

Tracheální řez

Při průduškovém řezu se průdušnice otevře v krku malou operací, čímž se vytvoří přístup k dýchacím cestám a souvisejícím plicím. Taková operace se také nazývá tracheální řez (Tracheotomie, lat.trachea = Windpipe).

Tracheální řez se používá mimo jiné pro dlouhodobé větrání. Ventilační trubice pak nemusí být zasunuta ústy, ale může být umístěna přímo přes rozhraní v průdušce, a tím zajistit odpovídající přísun kyslíku postižené osobě.

V případě těžké pneumonie a umělého kómatu lze pro udržení přívodu kyslíku použít dlouhodobou mechanickou ventilaci s řezem do průdušnice.

Pro další, podrobnější informace o tomto tématu editoři doporučují článek: Tracheální střih

předpověď

Prognóza závisí na různých faktorech. Kromě pneumonie hrají roli také věk a další nemoci. Není proto možné vytvořit obecnou předpověď. V této souvislosti může pouze ošetřující lékař učinit prohlášení o průběhu nemoci nebo výsledku.

S přihlédnutím k výše uvedeným faktorům ve spojení se současnými hodnotami krve a životními parametry nebo oběhovými parametry pak lze učinit prohlášení o průběhu onemocnění a související prognóze dotyčné osoby.

Obecně lze říci, že dlouhá doba pobytu v umělém kómatu je spojena s horší prognózou než krátká léčba.

Jak rychle se pacient probudí znovu?

Umělá kóma je „spánek“ vyvolaný drogami - lze ji také nazvat umělým spánkem. Kromě léků vyvolávajících spánek se obvykle také podávají léky proti bolesti. Délka spánku souvisí s podáváním léků.

Má-li být spánek přerušen nebo ukončen, je nutné vysazení nebo snížení dávky. Provádějí to odborníci, tzv. Lékaři intenzivní péče. Jak rychle se pacient probudí, závisí na předchozí dávce pomoci při spánku v lékařské terminologii Narkotika a může být aktivně kontrolován ošetřujícím lékařem.

Dlouhodobé důsledky

Dlouhodobé důsledky umělého kómatu spojené s pneumonií je obtížné předvídat. Ukončení umělého kómatu může vést k různým, většinou dočasným stížnostem pro postižené. Patří sem: ospalost, ztráta paměti a zhoršené vnímání.

Může se také vyskytnout delirium, hovorově také průchodový syndrom. To se vyznačuje poruchami spánku, oběhovými problémy, halucinacemi a zapomnětlivostí. Většinou se jedná o vedlejší účinky, které v průběhu času vymizí nebo budou léčeny určitými léky.

Dlouhodobé následky obvykle vyplývají ze základní choroby nebo z okolností, které vedly k použití umělého kómatu. Pokud pneumonie vyžaduje umělé kómatu, lze předpokládat, že plíce téměř ztratily svou funkci.

Použití plicních funkčních zařízení, jako je ECMO, může nějakou dobu převzít plicní funkci obohacením krve mimo tělo kyslíkem pomocí speciálního zařízení a následným transportem zpět do krevního oběhu.

V dlouhodobém horizontu však může být nezbytné provést transplantaci plic v případě úplné ztráty plicní funkce, aby se zajistilo, že tělo bude znovu zásobeno kyslíkem, protože postup náhrady plic může být také spojen s dlouhodobými komplikacemi nebo dalším stresem na těle.

Příznaky pneumonie nejsou vždy omezeny na plíce, ale mohou způsobit další závažné příznaky šířením bakterií do krevního řečiště. Přečtěte si také: Důsledky pneumonie

Dodatečné informace

Více informací o tématu "Umělá kóma v pneumonii" naleznete na: