Účinek radiační terapie

Synonyma

  • Radiační onkologie
  • Ozáření
  • Záření nádoru

účinek

Hloubkové rozdělení dávky elektronů a rentgenů

Vysokoenergetické fotonové a částicové záření patří mezi ionizující paprsky. Pokud takové záření záleží, např. Voda, energie z záření se přenáší na atomy nebo molekuly vody a vede k ionizaci. Nabité částice, které jsou vytvořeny, jsou samy velmi reaktivní a mohou změnit sousední molekuly.

Druhy záření se velmi liší typem přenosu energie a díky těmto vlastnostem lze více či méně terapeuticky použít.

Nejčastěji používanými paprsky v terapeutickém poli jsou rentgenové paprsky s vysokou energií a svazky elektronů. Po vstupu do tkáně se energetický výkon v tkáni pro rentgenové záření s vysokou energií zvyšuje do určité hloubky a poté se pomalu snižuje. V elektronovém záření je oblast maximálního přenosu energie velmi blízko povrchu a klesá rychle do hloubky. Elektronové paprsky jsou proto vhodnější pro zpracování procesů v blízkosti povrchu a vysoce energetické rentgenové paprsky pro hlubší paprsky.

Cílem radiační terapie u lidí je poškodit stávající nádorové buňky přenosem energie takovým způsobem, že následně zahynou. Výsledné reaktivní molekuly vody vedou ke změnám nebo poškození DNA buňky. Informace pro řízení metabolických procesů buňky jsou obsaženy v DNA. Pokud se v této molekule vyskytne kritické poškození, nádorová buňka již nemůže ovládat své vitální procesy a nemůže se dále dělit. Nakonec to vede ke smrti nádorové buňky a v ideálním případě k celému nádoru.

Cílem každé radiační terapie proto musí být přesun nejvyššího přenosu energie záření do oblasti nádoru. K dosažení tohoto cíle se dnes používají moderní počítačově řízená léčebná zařízení. Tyto pomáhají získat velmi přesnou predikci distribuce dávky v těle.

Chcete vědět, jaké dlouhodobé účinky se mohou objevit po ozáření?

  • Zjistěte více o Dlouhodobé účinky po ozařování.