Mozková komora
anatomie
Mozkové komory nebo mozkové komory jsou dutiny naplněné tekutinou, které jsou obklopeny mozkovou tkání a navzájem komunikují malými otvory. V nich se vyrábí a uchovává tzv. Louh (hovorově nervová voda), živné médium pro nervové buňky, které slouží také k ochraně mozku a nervových struktur.
Název nese systém mozkomíšního moku, který se skládá z celkem čtyř komor vnitřní prostor pro likéry. Odpovídající vnější prostor CSF probíhá mezi středními a vnitřními meningy. Alkohol teče dolů z mozku páteřním kanálem a obklopuje míchu. Lze jej dosáhnout propíchnutím jehly mezi těly obratlů, což je typická možnost vyšetření nervových poruch.
Boční komory nebo Ventriculi laterales jsou vytvořeny ve dvojicích a umístěny ve dvou polovinách mozku. Jsou rozděleny na přední a zadní roh a také na střední část. Takzvaný Choroidalis plexus jsou žilní plexy, které vyčnívají do komor a jsou umístěny mimo jiné na vnitřní stěně dvou postranních komor. Jejich úkolem je vyrábět alkohol.
Přes mezikomorový otvor nebo Meziknihovní foramen každá boční komora komunikuje s třetí komorou v diencephalonu.
Čtvrtá komora je umístěna v zadním mozku a stojí nad jakýmsi vodním kanálem (Aequaductus) ve spojení s třetí komorou. Představuje také přechod do vnějšího prostoru pro louhy, kterého je dosaženo třemi otvory.
Přečtěte si také článek na toto téma: Choroidalis plexus
funkce
Funkce mozkových komor je založena na Výroba a bez překážek doprava alkoholu. Chrání mozek a míchu před vnějšími silami absorbováním rázů z tekutiny. Současně likér slouží také jako a Živné médium nervových buněk a pro odstranění různých látek. Další úkoly jsou v současnosti stále předmětem výzkumu.
Alkohol se také hovorově nazývá Mozková voda určené a v Choroidalis plexus vzdělaný. Každá komora má na své vnitřní stěně vymezenou oblast Žilní cop. Zamotání nádob představuje tzv Ultrafiltrát krve pečlivým odebíráním krevní plazmy filtrovaný se stává. Kolo 600 mililitrů V plexu se denně vyrábí alkohol. Většina látek nemůže překročit bariéru mezi tekutinou a kapilární krví. Pro kyslík, oxid uhličitý a vodu je to naopak propustné.
Bez kontinuální resorpce (opětovné absorpce) nervové tekutiny do krevního řečiště by se prostor mozkomíšního moku zvětšil a vedl k masivnímu zvýšení tlaku v mozku a míšním kanálu. Alkohol proudí z jedné strany do páteřního kanálu a na druhé straně do vnějšího prostoru pro likéry mezi mozkovými plenami.
Také prostřední meningy mají výčnělky Klky být jmenován. Pohlcují alkohol a odvádějí jej do Žíly vnější meningy a do Lymfatici dále. Tím se zabrání zvýšení nitrolebního tlaku a zajistí se výměna kapaliny až čtyřikrát denně.
Přečtěte si také náš článek Nervová tekutina (alkohol)
Zvětšení mozkových komor
Patologické zvětšení nebo zvětšení mozkové komory se hovorově nazývá vodní hlava (přesněji:Hydrocefalus"). Vnitřní hydrocefalus je expanze vnitřního prostoru pro tekutiny (v mozku). Vnější hydrocefalus je zvětšení vnějšího tekutinového prostoru (mezi mozkovými pleny)."
Hydrocephylus internus obvykle vzniká v důsledku ucpání drenáže. Příčiny mohou být nádory, krvácení a zánětlivé procesy. Tzv Koloidní cysty patří mezi nejčastější důvody překrvení mozkomíšního moku v komorovém systému. Tyto benigní masy rostou ve třetí komoře. Pokud si lehnete před mezikomorový otvor, není již zaručen odtok alkoholu. Mezi příznaky koloidních cyst patří zvracení, bolesti hlavy a nerovnováha. V nejhorším případě způsobují zvýšení intrakraniálního tlaku, který může být život ohrožující.
Možným důsledkem je také rozšíření vnějšího a vnitřního prostoru mozkomíšního moku Resorpční klky. Porucha resorpce také vede ke zvýšení intrakraniálního tlaku.
Další příčinou jedné z komor je jedna zvýšená produkce mozkomíšního moku, například v kontextu zánětu. Pokud jsou zvětšené dutiny navzájem plně spojeny a nedochází ke zvýšenému nitrolebnímu tlaku, hovoří se o tom Normální tlak hydrocefalus. Typické jsou následující příznaky: inkontinence moči, poruchy chůze a demence.
Přečtěte si také náš článek Zvýšený nitrolební tlak
Zvětšení mozkových komor u dítěte
K rozšíření prostorů mozkomíšního moku může dojít také u dětí. Taková „vodní hlava“ (Hydrocefalus) je důsledkem převládající nerovnováhy mezi výrobou a absorpcí louhu. V průměru postihuje 1 z 1000 dětí. Vrozený hydrocefalus může mít řadu příčin. Možnými důvody jsou nadprodukce, porucha resorpce v oblasti klků nebo překážka odtoku v oblasti komorového systému.
Příznaky „vodní hlavy“ u dětí se liší od příznaků u dospělých. U novorozenců nejsou fontanely mezi velkými lebečními kostmi ještě uzavřeny, takže zvýšení tlaku uvnitř mozku může najít cestu ven. Kůže může vypadat lesklá, žíly jsou přetížené a fontanely vypouklé. Navíc miminka často vynikají díky své výrazně zvětšené lebce. Existují také problémy s chováním, jako je lhostejnost a ztráta chuti k jídlu. Jednou z možností léčby dětského hydrocefalu je tzv Boční nástavec, ve kterém je vytvořena možnost umělého odtoku alkoholu do břišní dutiny.
Přečtěte si také náš článek Hlava vody u dítěte
Krvácení do mozkové komory
Krvácení do mozkových komor může nastat spontánně. Krvácení v mozkové tkáni obvykle proniká do komorových prostorů, což má pro pacienta obvykle špatnou prognózu. Přímým důsledkem je resorpční porucha mozkomíšního moku s výsledným Zvýšení intrakraniálního tlaku.
Mozkové krvácení (v mozkové tkáni) se často objevují náhle a zjevně bez přímé příčiny, například v důsledku prasknutí zvětšené mozkové cévy (Aneuryzma). S tímto klinickým obrazem jsou spojeny vaskulární depozity vysoký krevní tlak nebo vaskulární onemocnění, jako je ateroskleróza.
Zánět nebo nádor mohou také spustit mozkové krvácení. V každém případě to musí být rychlé intenzivní péče resp. Mozková krvácení v mozkové tkáni jsou život ohrožující mimořádnou událostí!
Přečtěte si také náš článek Mozkové krvácení
